1 seámere
m. A tailor :-- Seámere sartor. Wrt. Voc. i. 74, 12. Seámere, seámyre, Ælfc. Gr. 30, 2 ; Zup. 190, 6 note. Seámere burdus (burdus sutor vestiarius), Wrt. Voc. i. 21, 47. Se smiþ secgþ . . . Hwanon seámere (sartori) nǽdl ? nis hit of mínon geweorce ? Coll. Monast. Th. 30. 33. seamere