1 maesse-hacele
f. A cope: -- Mæssehacele casula, Wrt. Voc. 81, 42. [Ic an þeódréd mín wíte massehakele ðe ic on Pauie bouhte. Chart. Th. 515, 16: 512, 30. Messehacel, Chr. 963; Erl. 123, 16. Mæssehakeles, 1070; Erl. 207, 35: 1122; Erl. 249, 8.] [Icel. messu-hökul a cope: O. H. Ger. missa-hachul casula.] mæsse-hacele,maesse-hacele