Hrædlíce

Menurut Kamus Old English:

hrædlíce

Add: I. of quick movement. (1) literal:--'Farað hrædlíce (cito)' . . . Ðá férdon hig hrædlíce, Mt. 28, 7, 8. Cume ðonne án spearwa and hrædlíce (citissime) ꝥ hús þurhfleó, Bd. 2, 13; Sch. 165, 23. Mid hræs geeáde all sunes ðerh hrædlíce l oefestlíce in sǽ impetuabiit totus grex per praeceps in mare, Mt. L. 8, 32. Árís hræðlíce surge velociter, Rtl. 58, 9. Hreód wrít[eres] hreðlíce wrítendes, Ps. Srt. 44, 2. (2) figurative:--Hrædlíce cursim">cursum (l. cursim, cursim festinat credere Christo), Wrt. Voc. ii. 96, 15. II. promptly, actively:--Hrædlíce naviter (qui laboriosi certaminis coronam viribus naviter nanciscuntur, Ald. 2, 17), Wrt. Voc. ii. 74, 58. III. in respect to time at which action takes place:--Hræd[líce] quantotius, An. Ox. 56, 321: B. 963. (1) immediately after a point of time fixed by the occurrence of an action or defined by an adverb, directly, straightway, at once:--Ðá ætsóc hé . . . And hrædlíce (continuo) þá creów se cocc (immediately the cock crew), Mt. 26, 74. Hrædlíce confestim, 21, 3. Úp ásprung[n]um leóman hrædlíce geondgeótað exorto iubare extimplo diffundunt, An. Ox. 89. Rædlíce, 3676. Hé him word onsende, þurh þæt hí hrædlíce hǽlde wǽron, Ps. Th. 106, 19. Hwearf hé þá hrædlíce, B. 356. Arís nú hrædlíce, An. 938: 1507: El. 1087. (2) soon, within a short or reasonable time, without delay:--Nis hit him nó swá longe áléfed swá þé ðyncþ, ac ðú miht ongitan ꝥ him biþ swíþe hrædlíce gestýred hiora orsorgnesse, Bt. 38, 2; F. 196, 23: C. D. iv. 87, 11: Ll. Th. i. 334, 35: Bl. H. 107, 14. Gehýr mé hrædlíce and mé help freme velociter exaudi me, Ps. Th. 68, 17: 142, 6: Cri. 263. Hredlíce, Ps. Srt. 36, 2. Tídlícor, hrædlícor maturius (ut disputatio maturius terminetur, Ald. 77, 29), Wrt. Voc. ii. 55, 24. Uton habban úre mód úp swá swá wé yfemest mægen wið ðæs heán hrófes þæs héhstan andgites ꝥ þú mæge hrædlícost cumon tó þínre ágenre cýððe, Bt. 41, 5; F. 254, 17. (3) (too) soon, without (sufficient) delay:--Ðæt gé nó tó hrædlíce ne sién ástyrede from gewitte ut non cito moveamini a vestro sensu, Past. 213, 16: 220, 12. Míne sǽlþa . . . náne sǽlþa ne sint, for ðám hí swá hrædlíce gewítaþ, Bt. 10; F. 26, 28: Bl. H. 21, 11. Manige men lustlíce gehýraþ, and þeáh hrædlíce forgytaþ, 55, 26. Ne hádige man ǽfre wudewan tó hrædlíce, Ll. Th. i. 416, 16. IV. in respect to time during which action continues, quickly, shortly, briefly:--Hý wǽron gebrytte swá hrædlíce swá swá hradu ýst windes scip tóbrycð, Ps. Th. 47, 6. Be þám æfteran is hrædlíce tó witanne de secundo breuiter intimandum est, Bd. 4, 23; Sch. 469, 13. And þæt ic hrædlíce cweðe ut enim breuiter dicam, 5, 8; Sch. 587, 13: 5, 12; Sch. 612, 15. V. suddenly, unexpectedly:--Fǽringa, hrædlíce inprovisu, Wrt. Voc. ii. 45, 41. Hú hrædlíce se fǽrlica deáð hié bereáfode . . . Ðeáh hí hit hrædlíce ætsomne ne gestriéndon quibus festina mors repente et simul abstulit, quidquid eorum nequitia nec simul nec repente congregavit, Past. 332, 16-18. Hrædlíce perniciter (catechumeni cadaver, quem fortunae ferocitas perniciter oppresserat (cf. hé swá fǽrlíce swealt, Hml. Th. ii. 504, 25), Ald. 30, 26), 78, 79. [v. N. E. D. rathely.] v. for-hrædlíce. hrædlice,hræd-lice

Kata terkait: Ald. 202, 15,