Á-hón

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

á-hón

Add: I. to hang (trans.), suspend :-- Gyf mon þás wyrte on mannes swyran áhéhð (-héð, ), Lch. i. 280, 10. Man áhéhð (-héð, v. l.) mid searwum mycle sweras, Gr. D. 270, 4. Hé áhéng ꝥ dúst on ǽnne post, Hml. S. 26, 226, 233. Hé sǽde ꝥ hé on dá UNCERTAIN lyfte áhénge (ic wæs áhónde, v. l.) ꝥ mynster dixit se cellulam in aera suspendisse. Gr. D. 30, 17. Sié áwegen oððe áhangen expendatur, Wrt. Voc. ii. 30, 33. II. to hang on a gallows or cross :-- Ðonne hine man on gealgan áhéhð quando appensus fuerit in patibulo, Deut. 21, 22. Áhéngon infurcarunt, áhongen infurcatus, Wrt. Voc. ii. 49, 40, 41. Hé hié ðǽr áhón hét, Chr. 897; P. 91, 17. His stíward hét se cyng on róde áhón, 1096; P. 232, 23. Hí hiene hét áhón in crucem suspendit, Ors. 4, 4; S. 164, 33. Sié áhóen crucifigatur, Mt. L. 27, 22: Lk. L. 23, 23. [Goth. us-háhan.] a-hon

Powiązane słowa: l.