Á-wreccan

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

á-wreccan

Add: I. to raise up:--Gemiltsa mín and áwrecce (resuscita) mé, Ps. Spl. 40, 11. II. to arouse, (1) from sleep:--Heó gemétte þæt cild slápende and hit áwrehte, Hml. Th. i. 566, 18. Þú mé áwrehtest, 23. Hine áwrehte Godes engel, Hml. S. 18, 162. Áwræhte (-wrehte), 15, 62. Man hí áwreccan ne mihte, 35, 69. Mid gehlýde hine áwreccan, Hml. A. 113, 361. Of slǽpe áwreht, Hml. Th. i. 60, 19. Wurdon ðá óðre áwrehte mid þám sange, ii. 518, 30. (2) from death:--Ðú áwrecst ðá deádan, Hml. S. 24, 93. Beóð ealle áwrehte of þæs deáðes slǽpe, Hml. Th. ii. 568, 33. (3) referring to the mind, to arouse, excite, (a) a person:--Se apostol ús áwrehte þæt wé of slǽpe úre ásolcennysse árison, Hml. Th. i. 602, 8. Áwrece ðé sylfne tó mínre sprǽce, Bas. 34, 3. Hé his mód áwrecce of gedwyldum, Hml. A. 53, 74. Wæs áwræht l áwæht swylce slápende Drihten excitatus est tamquam dormiens Dominus, Ps. L. 77, 65. (b) a feeling, energy, &c.:--Áwræc (excita) þíne mihte, Ps. L. 79, 3. Ꝥ hí áwræccan ne magon mid heora plegan ǽnige gálnysse, Hml. S. 35, 65. a-wreccan