Cyning
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - cyning
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- cyning
- Add: , cynig (-eg):--Cynig (kining, R.) rex, Mt. L. 2, 2. Cynig (king, R.), 3. Ðone cining regem . . . cinig rex, 1, 6. Salomones móder ðæs cyniges, 1, 6, margin. Cyningces regnatoris, An. Ox. 4472. Ðæs cyninges tácen is þæt þú wende þíne hande ádúne, and befóh þín heófod ufeweard eallum fingrum on cynehelmes tácne. Cyninges wífes tácen is þæt þú strece onbútan heófod, and sete syððan þíne hand bufon þín heófod, Tech. ii. 128, 23-27. Ne mæg nán man hine sylfne tó cynge gedón, ac þæt folc hæfð cyre tó ceósenne þone tó cyninge þe him sylfum lícað; ac siþþan hé tó cyninge gehálgod bið, þonne hæfð hé anweald ofer þæt folc, Hml. Th. i. 212, 6-9. Tó cynige ad regem, Mk. L. R. 6, 25. Cynegas (-ingas, ) hine wurðodon, Hml. S. 25, 729. v. æfter-, eást-, under-cyning, and cyneg in Dict. cyning