Fæder

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - fæder

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

fæder
Add: I. of human beings. (1) a parent :-- Þonne hwylcum men gelimpeþ ꝥ his ful leóf fæder gefærþ, ne mæg ꝥ ná beón ꝥ þá bearn þe unblíþran ne sýn, Bl. H. 131, 24. Þæs fæder and þǽre módor mægen, 163, 25. Hwæðer þára twégra dyde þæs fæder (fadres, L., fæderes, R.) willan ?, Mt. 21, 31. Nǽfre ácennede from fæder ne from méder, Bl. H. 93, 28. Ic fare tó mínum fæder (feder, L.) and ic secge him: ' Eálá UNCERTAIN fæder (fader, L.), ' Lk. 15, 18. Cwæð se yldra tó his fæder (fæder, L., feder, R.): 'Fæder, ' 12. Úre worldcunde fædras (fæderas, ), Past. 253, 25. Úre flǽslican fædras, 255, 10. Fæderas ic lǽrde ꝥ hié heora bearnum þone þeódscipe lǽrdon, Bl. H. 185, 18. (1 a) a step-father :-- Þá þe steópcildum wesen strange fæderas, Ps. Th. 67, 5. (2) a male ancestor, forefather; mostly plural, fathers, ancestors :-- Wé habbað Abraham ús tó fæder, Mt. 3, 9. Hit is gesǽd ðæt úre ealdan fæderas (fædras, v. l.) wǽron ceápes hierdas, Past. 100, 4. Úre fæderas (fedras, Ps. Srt.) hit ús sǽdon, Ps. Th. 43, 1. Fadoras, Lk. L. 6, 23. Fadero l aldro úsero, Jn. L. 6, 31. Oþ cneórisse fæderena (feddra, Ps. Srt.) heora usque in progenies patrum suorum, Ps. L. 48, 20. On úre fædera (fædra, R., fadora, L.) dagum, Mt. 23, 30. Se Hǽlend wæs sprecende tó úrum fæderum, Bl. H. 159, 25. Fædrum (fadorum, L.), Lk. R. 1, 72. Tó fadrum his, Jn. p. 2, 2. (2 a) where degree of relationship is given, father (as in grand-father, &c.) :-- Yldra fæder avita, fífta fæder atavus, Wrt. Voc. ii. 4, 71, 72. Bearn Ælfríces cwæð: 'Wæs mín ealda fæder Ealhelm háten, ' B. 218. Féng Carl tó þám westríce . . . swá hit his þridda fæder (his great-grandfather) hæfde, Chr. 885; P. 78, 32. Félix wæs his (Gregory's) fífta fæder Felix ejus fuit atavus (Bd. 2, 1), Hml. Th. ii. 118, 9. On þám is swiotol ealla þá duguþa hiora fæder and heora eldran fæder vel paterni vel aviti specimen elucet ingenii, Bt. 10; F. 28, 32. Eádmund is byrged mid his ealdan fæder Eádgáre, Chr. 1016; P. 153, 12. Ǽnne for mé, óþerne for mínne fæder, þriddan for mínne ieldran fæder, C. D. ii. 176, 7. (3) a god-father :-- On þám fulluhte án fæder (sponsor) mæg beón, gif hit nýdþearf bið, Ll. Th. ii. 140, 18. (4) one of the early church :-- Wé rǽdað þæt þá ealdan fæderas on ánum dæge þæt stíðlíce gefyldon, þǽr wé ásolcene on áre wucan gelǽsten, R. Ben. 44, 21. Þá gesetton hálige fæderas and Godes folces láreówas þá tíd þæs fæstenes, Bl. H. 27, 25. Hé ðá bisene ðára forðgefarena federa (fædra, v. l.) sceáwað, Past. 77, 19 (5) one who exercises fatherly care, a patron :-- Aðelwold muneca fæder, Chr. 984; P. 125, 8. Se árwurða muneca feder Landfranc, 1089; P. 225, 8. Hine (Eádweard) gecés tó fæder (fædere, v. l.) and tó hláforde Scotta cyning and eall Scotta þeód, 924 ; P. 104, 18. (6) the head of a family :-- Þæs mynstres fæder (the abbot, cf. l. 39), Hml. S. 33, 13. Cuoeðas gié ðǽm fædir (feder, R.) hiórodas, Lk. L. 22, 11. II. of the Deity. (1) the first person of the Trinity :-- Fæderes Patris, Hy. S. 96, 22. Drihten, þú ðe ástíhst ofer tungla mid Fæder, 88, 35. Sý lof Fæder mid Suna, 96, 19. (2) the Father of Jesus :-- Mínes Fæder (Fador, L., Fædres, R.) willa, Jn. 6, 40. Fædores, Mk. p. 3, 3. Faderes, Mt. L. 12, 50. Ic wæs sended fram mínum Fæder, Bl. H. 155, 24: 157, 21. (3) the heavenly Father of men :-- Fæder úre þú þe eart on heofenum, Mt. 6, 9. Úre se heofonlica Fæder, Bl. H. 131, 27. Úre gǽsta Fæder, Past.255, 9. On ðæs Fæder húse, 409, 5. Þínum Fæder (Federe, L.), Mt. 6, 18. v. ealde-, féster-, fulluht-, mynster-, neáh-fæder. fæder

Powiązane słowa: l.

Back