Flá

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

flá

Add: a strong dat. flá occurs: dat. pl. flán(?) :-- Hé gebende his bogan and mid geǽttrode flán (strǽle, Bl. H. 199, 18) ðone fearr ofsceótan wolde; ac seó geǽttrode flá wende ongeán . . . Se mann mid his ágenre flán ofscoten wæs, Hml. Th. i. 502, 17-30. Hé wearð mid ánre flán ofscoten telo e muris jacto perfossus occidilur, Ors. 3, ll ; S. 144, 27. Hé wearð gescoten mid ánre flá on ðám cneówe, Hml. Th. 492, 5. Weartð se cyng Willelm en huntnoðe fram his ánan men mid ánre flá ofsceoten, Chr. Iioo; P. 235, 17. Flá l gafeluca jaculo, i. sagitta, Hpt. Gl. 432, 43. Micel líget fleáh swilce flán . . . and hí wurdon mid þám fýrenum flánum ofscotene, Hml. Th. i. 504, 29-506, 1. Wurdon hí mid deófles flán (or sing. ?) þurhscotene, 62, 28. Hé ðá ǽttrigan flán costnunge ádwǽscte, ii. 140, 26. Hé lǽteð strǽle fleógan, farende flán, Ru. 4, 57. [N. E. D. flo.] fla