Fyrht
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - fyrht
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- fyrht
- adj. Timid; tĭmĭdus :-- On his sóþfæstnesse swylce démeþ on folce fyrhte þearfan in sua justĭtia jūdĭcābit paupĕres hujus pŏpŭli, Ps. Th. 71, 4. DER. god-fyrht.