Ge-biddan

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

ge-biddan

Add; I. to ask. (1) to ask for something (gen.) :-- Ær man hæbbe þriwa his rihtes gebeden, Ll. Th. i. 386, 13. (2) to ask, make request to a person :-- Ne sceal nán faran . . . búton hé gebeden sý, Ll. Th. ii. 386, 6. Swá swá hé gebeden wæs þurh þá geleáfullan, Ælfc. T. Grn. 12, 35. (3) to ask a person for something :-- þæt þú ne þurfe mé týðian þæs þe þú gebeden eart, Gr. D. 28, 9. (4) to ask for something for a person :-- Gebide þé miltsunge, Hml. Th. ii. 414, 12. II. of prayer to an object (person or thing) held sacred. (1) to pray, say a prayer :-- Andreas þá gebæd, Bl. H. 247, 14. Ðús gebiddende, 245, 3. (1 a) reflexive, to say one's prayers :-- Hé hine gebæd, Bl. H. 217, 26. Maria hié gebæd to þǽm gebede þe se engel hire tó cwæþ, 145, 23. Heó gebæd hig tó þám pápan, Shrn. 150, 4. Gebide þe þriwa eást, Lch. iii. 60, 15. ꝥ hé hine on cirican georne gebidde, Ll. Th. i. 334, 29. Mid þám paternostre hé sceal hine gebiddan, Hml. S. 12, 262. Heó wæs hié gebiddende, Bl. H. 137, 23 : Hml. S. 7, 224. (2) to pray to an object: -- Andreas gebæd tó Drihtne, Bl. H. 247, 23. Hí gebǽdon tó Drihtne, 239, 1. (2 a) reflexive, (a) with acc. (or uncertain) :-- Gebæd ic mé tó him, Bl. H. 191, 15. Uton gebiddan ús tó úrum Drihtne, 139, 31. Gehwá sceal hine gebiddan to his Drihtne ánum (Vominum Deum tuum adorabis, Mt. 4, 10), Hml. Th. i. 166, 28. Hé wæs simle hine tó Drihtne gebiddende, Bl. H. 229, 19. (β) with dat. :-- Menn gebiddaþ him tó þyssum beácne (the Cross), Kr. 83. ꝥ hí him tó Gode gebǽdon, Hml. S. 30, 425. (3) to pray for, (a) a person :-- 'Gebide for míne sunu'. . . Se hálga gebæd for þæt seóce cyld, Hml. S. 3, 307-11. Gebide for me, 23 b, 718. ꝥ hé for hine gebidde, Bt. proem. II. (b) a thing : -- Gebiddaþ for eówrum synnum intervenite pro vestris erratibus, Coll. M. 36, 7. (4) to pray to, adore, worship :-- Gebiddað hine adorabunt eum, Ps. Spl. 44, 13. Se hálga gebæd bilwitne fæder breóstgehygdum, An. 998. Hié God and þone heáhengel gebǽdon, Bl. H. 201, 13. Ðá ongunnan hí . . . deófulgyld weorþian and gebiddan (worþodon and gebǽdon, ) coeperunt adorare simulacra, Bd. 3, 30; Sch. 331, 17. Ðú, God, ána tó gebiddene, Hml. S. 7, 225. Se Hálga Gást is . . . gebeden and gewuldrod, Hml. Th. ii. 598, 9. (4 a) to pray to God for a person :-- Gebide nú for mé þone God ðe ðú wurðast, Hml. Th. ii. 312, 12. ge-biddan

Powiązane słowa: l.