Ge-sprǽc

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

ge-sprǽc

Add; [ge-spræc, ge-sprǽce (ge-sprec, ge-spræc (? cf. ge-spræcan = ge-sprecan, and cf. gebrec and ge-bræc). These forms are taken together as they cannot always be distinguished with certainty either by form or by meaning; where the quantity of the vowel is uncertain it is left unmarked.] I. speech, talking :-- Gearowyrde on gespræce (-sprece, v.l.) loquella promtus, Bd. 5, 2; Sch. 561, 3. Ðæt is best . . . ꝥ man . . . gemetigian cunne ge his spréce ge his swígan, and wite hwonne hé gespréce hæbbe (when he have occasion for speaking), and hwanne him geanswaræd si, Prov. K. 2. II. a speech, language :-- Hé andwyrde þám ælreordan gesprece (-spræce, v.l.) in eadem barbara (Bulgarica) locutione respondit, Gr.D. 300, 24. Ne sind gespreocu (loquellae), Ps. Srt. 18, 4. III. what is said, a speech, saying, an oracle, words :-- Gesprec Dryhtnes eloquium Domini, Ps. Srt. Vos. 104, 19 : 118, 50: eloquia, ll, 7. Gecýþed mid ealdorlicnesse þæs hálgan gespreces (þǽre hálgan spræce, v.l.) auctoritate sacri eloquii, Gr. D. 323, 13. Efter gesprece ðínum secundum eloquium tuum, Ps. Srt. 118, 41. Gesprec ðín (ðíne gesprecu, Ps. Vos.) ne heóldun eloquia tua non custodierunt, 158 : 162. Gespreocu (gesprec, Ps. Vos.) Dryhtnes eloquia Domini, Ps. Srt. 17, 31. Gespreocu (gesprecu, Ps. Vos.), 118, 103. Gespreco oracula, Wrt. Voc. ii. 62, 43. Þæs þe ús cýþað þá hálgan gespræcu (-sprecu, v.l.) quod sacra testantur eloquia, Gr. D. 294, 21 : Hml. S. 23 b, 92. Gespræca uerborum, i. sermonum, An. Ox. 2, 169. On þæs hálgan gewrites gesprecum (eloquiis), Gr. D. 138. 35. In mínre heortan ic gehýdde þíne gespræcu (gesprecu. Ps. Vos. , gespreocu, Ps. Srt., spǽca. Ps. L. 118, II), Ll. Th. ii. 402, 38. IV. a speaking to or with, colloquy, dialogue, conversation :-- Mé simle is swýþe leóf ealldra manna gespræc (sprǽc, gespræca, v. ll.) mihi senumcollocutio esse semper amabilis solet, Gr. D. 79, 18. Seó þridde bóc Sancte Gregorius gespræces (-spreces, v.l.) and Petres liber tertius dialogorum Gregorii, 259, 21. In þám gespræce þǽre hálignysse in sacris colloquiis, 167, 9. Ic wæs mid his gesprece (-spræce, sprǽce, v. ll., allocutione) geréted, Bd. 5, I ; Sch. 551, 6 : conloquio, 3, 22 ; Sch. 293, 23. Mid his wýtum gesprec (sprǽce, gespræce (Bd. S.), v.ll.) and geþeaht habban habito cum sapientibus consilio, Bd. 2, 13 ; Sch. 163, 23. Hig on manegum gespræcum heora gástlic líf smeádon, Guth. 52, 6. On gespræcum (-sprecum, v.l.) in dialogues, Gr. D. 259, 22. Hí betwyh heom þá hálgan gespræcu (-sprecu, v.l.) sprǽcon inter sacra colloquia, 167, ii. Gesprecu (sprǽcu, v.l.), 168, 17. (Cf. O.H.Ger. ge-spráhhi[n] oraculum. v. god-gesprǽce, -gesprec.) ge-spræc

Powiązane słowa: god-gesprǽce),