Heáh-fæder

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - heáh-fæder

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

heáh-fæder
Add: I. the first person of the Trinity, God the Father :-- Be þám áncennedan suna þæs heáhfæder (heán fæder, ) de Unigenito summi Patris, Gr. D. 240, 25: Wlfst. 230, 29. Martiras herigað héhfæder, Sat. 656. II. (1) a patriarch of the Old Testament :-- Iacób se heáhfæder, Ll. Th. i. 196, 2. Arones þæs heáhfæder, Bl. H. 161, 28. Rachel hátte Iacðbes wíf ðæs heáhfæderes, Hml. Th. i. 84, 28. Ealra óþerra heáhfædera mægen hé (John the Baptist) oferstígeþ, Bl. H. 167, 23. Heáhfædra fela, Hö. 47. Apostolas wið þám heáh-fædrum and wið wítgum, Ps. Th. 44, 17. Þurh þá mǽran wítegan and heáhfæderas, Ll. Lbmn. 413, 10. (1 a) in a special sense, one of the twelve sons of Jacob : -- Twelf tída beóð on ðám dæge, and twelf mónðas on geáre; twelf heáhfæderas sind, twelf wítegan, twelf apostoli, Hml. Th. i. 396, 9. (2) in Christian times, (a) a father of the church :-- Rǽde him mon líf þǽra heáhfædera (vitas patrum), R. Ben. 66, 17. (b) the chief of a religious community, an archimandrite :-- Héhfæder, láreów archimandrita, i. princeps ouium, An. Ox. 3720. (3) a patriarch in a heathen community :-- Hire (St. Margaret's) fæder wæs hǽþenra monna heáhfæder (of ꝥ heðene folc patriarke ant prince, Marh. 2, 14; patriarch he was wel hei, Marg. 4; erat gentilium patriarcha et idola adorabat, Hml. A. 209, 25), Shrn. 101, 11. heah-fæder

Powiązane słowa: l.

Back