Mós

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

es;

mós

n. Food, nourishment :-- Gé oftugon hrægles nacedum, móses meteleásum. Exon. 30 a; Th. 92, 11; Cri. 1507. Tó móse l ǽte ad edulium, Hpt. Gl. 494, 66. ÐÚ his heáfod sealdest tó móse (in escam), Ps. Th. 73, 14. Tó móse manducare, 77, 25: Andr. Kmbl. 53; An. 27: 271; An. 136: Salm. Kmbl. 576; Sal. 287. Móse fédan, Exon. 36 b; Th. 118, 26; Gú. 245. Wista l mósa epularum. Hpt. Gl. 481, 15. [O.L. Ger. muos, mós esca, cibus; O.H. Ger. muos, mós cibus, esca, edulium, coena, alimonia: Ger. mus: cf. ge-múse.] mos