Scímian
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - scímian
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- scímian
- p. ode To shine, glisten:?-Ic scímige (scíne, MS. W.) mico, Ælfc. Gr. 24; Zup. 138, 1. Scímande (scínende. Rush.) coruscans, Lk. Skt. Lind. 17, 24. Cf. Be hiora. hiwe . . . beóþ ǽblǽce and eal se líchoma áscímod (shiny), Lchdm. ii. 232, 2. [Þat hus schineð ant schimmeð, O. E. Homl. i. 257, 35. Schan (schimede ant schan, MS. B.), Marh. 2, 34. Wið schimmende sweord, 19, 30. Schiminde (schininde, other MS.) hire nebscheaft, Jul. 55, 4. O. H. Ger. scímit micat.]