Stræc

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

es ;

stræc

n. (?) I. strictness, rigour :--Stræc districtio, rigor, Wrt. Voc. ii. 141, 48. Sý nátóðæshwón regoles stræc gehealden nullatenus districtio regule teneatur, R. Ben. 61, 15. II. violence, force :--Hú mæg beón bútan strece and neádunge ðæt gehwá mid clǽn-nysse ðæt gále gecynd þurh Godes gife gewylde ? Homl. Th. i. 360, 1, 10. Hér man ýtte út Ælfgár eorl, ac hé com sóna inn ongeán mid strece þurh Gryffines fultum, Chr. 1058 ; Erl. 192, 36. stræc