Wóh

De acordo com o Dicionário de Inglês Antigo:

wóh

gen. wóges, wós; dot. wóge, wó; n. Wrong, perversity, injustice, error :-- Englas nánes wóges (wós, ) ne wilíniaþ. Bt. 40, 7 ; Fox 242, 23. Gif wé wilnigen ðæt hie ðæs wós geswícen hos cum conamur instruere, ne perversa sentiatit, Past. 48; Swt. 367, 23. Wóes l wohfulníse nequitia. Mt. Kmbl. Lind. 22, 18. Ic him wolde fylstan tó ryhte and nǽfre tó nánan wó, Cod. Dip. Kmbl. ii. 134, 10. From ǽlcum wóe ab omni pravitate, Rtl. 34, 9 : 37, 23. Hié nyllaþ wietan mid hwelcum woo (wó, Cote. MSS. ) hié hit gestriéndon. Past. 45 ; Swt. 343, 23. Mid wóge (wó, v.l. ) forsecgan, L. Edg. ii. 4; Th. i. 266, 22. Mid wó fordéman, Cod. Dip. Kmbl. ii. 114, 3. Sceal gehwá gerihtlǽcan ðæt ðæt hé ǽr tó wóge gebígde, Homl. Th. ii. 2, 25. Tó wóge gebringan to render incorrectly, Ælfc. Gr. pref. ; Zpp, 3, 23 : Ælfc. T. Grn. 24, 32. Paulus hine áwende of wóge tó rihte, Homl. Skt. ii. 29, 8. Hí wǽron on woo besmitene propter injustitias suas humiliati sunt, Ps. Th. 106, 16. Micel yfel déð se unwritere, gyf hé nele his wóh gerihtan, Ælfc. Gr. pref. ; Zup. 3, 25. Ðá sǽde him hiora án, ðæt hé wóh bude, Ors. 6, 10; Swt. 264, 28. Gif hwá ǽnigum preóste ǽnig wóh beóde, L. N. P. L. I ; Th. ii. 290, 2. Ðæt hé ðurh hine nán wóh ne bodige ut ab eis prava nullo modo proferantur, Past. 15 ; Swt. 95, 16. Hí wóh meldiaþ pronuntiabunt iniquitatem, Ps. Th. 93, 4. Se déma ðe óðrum wóh déme, L. Edg. ii. 3 ; Th. i. 266, 15. Hé ðæt mǽste wóh dyde wið ða Godes þeówas, Ors. 6, 34 ; Swt. 290, 18. Ne dó wé eác nán wóh, Past. 45; Swt. 337, 21. Se ðe wilnaþ wóh tó dónne, 19; Swt. 145, 12 : Bt. 41, 3; Fox 246, 19: Ps. Th. 61, 9. Wóh fremian, 54, 20. Wé ðæt wóh ne worhton, dæt wé ðíne ǽ forléten inique nan egimus in testamento tuo, 43, 19. Gif hwá wóh wyrce, L. Edg. ii. 6 ; Th. i. 268, 9. Ic nylle ðæt gé mé hwæt mid wóh (cf. unrihte, 1. 17) begytaþ, L. Ath. i. proem. ; Th. i. 196, 31. Mid wóh fordón, iv. I ; Th. i. 220, 23. On wóh spanan, Salm. Kmbl. 1002 ; Sal. 502. Sóna swá sacerda hwylc hwone on wóh gesyhð, hé sceal tilian ðæt hé hyne on rihtum gebrynge, L. E. I. 28 ; Th. ii. 424, 26. Weorþeþ (-aþ, MS. ) swíþe oft on wón (in error) se sido, Bt. 39, 9 ; Fox 226, 4. On wón gebringan destruere, Past. 2; Swt. 31, 24: 28; Swt. 191, 8. ¶ on wóh wrongfully, wrongly :-- On wóh cierran deviare, Wrt. Voc. ii. 25, 40: 139, 57. Ða ðe on wóh démaþ, and rihte dómas onwendaþ, Blickl. Homl. 61, 26. On wóh dón perverse agere, Past. 2; Swt. 31, 12. Ðeáh ús þince ðæt hit on wóh fare tametsi confusa omnia perturbataque videantur, Bt. 39, 8; Fox 224, 21. On wóh yrsian, Ps. Th. 4, 5. On wóh lǽran, 25, arg. On wóh libban, Blickl. Homl. 45, II. 19. On wóh nitnan, 61, 22. Ða gódan ðæt gód on riht sécaþ, and ða yfelan on wóh, Bt. 36, 3; Fox 178, 6. [Gif þu me dest wóh, O. E. Homl. i. 33, i. Mid woȝe, Laym. 24811. Þu hauest wouh, A. R. 54, l. Hatenn woh and sinne, Orm. 5555. Meanen him of wohe, Kath. 1236. þay laften ryȝt and wroȝten woghe, Allit. Pms. 19, 621. Mid wowe ne myd ryhte, Misc. 49, 412. O. Sax. wan evil.] v. á-, folc-wóh. woh

Palavras relacionadas: l.