Cnæp

Bosworth & Toller Anglo-Saxon Old English Dictionary - cnæp

According to the Old English Dictionary:

cnæpp, cnep, es;

CNÆP
m. A top, cop, KNOP; vertex, jugum, supercilium :-- Uppan ðæs muntes cnæp in montis vertice, Ex. 19, 20. Híg astigon to ðæs muntes cnæppe ascenderunt in verticem montis, Num. 14, 44. Ofer cneppas trans juga, Glos. Prudent. Recd. 149, 55. Híg láeddon hine ofer ðæs muntes cnæpp duxerunt illum ad supercilium montis, Lk. Bos. 4, 29. [Piers P. knappe: Chauc. knoppes, pl: Plat. knoop: O. Frs. knop, knap, m: Dut. knop, m: Kil. knoppe: Ger. M. H. Ger. knopf, m. nodus, globulus: O. H. Ger. knoph, m: Dan. knap, m. f: Swed. knapp, m: Icel. knappr, m: Wel. Ir. cnap: Gael. cnap, cnaip, m.] cnæp
Back