Ge-grétan
Bosworth & Toller Anglo-Saxon Old English Dictionary - ge-grétan
According to the Old English Dictionary:
- ge-grétan
- Add: I. to approach, visit:--Seó beó blósman gegrét, Angl. viii. 324, 13. Man cyrican gegréte mid leóhte and lácum, Wlfst. 73, 20. Ꝥ hí Godes cirican griðian and friðian, and mid leóhte and lácum hí gelóme gegrétan, Ll. Th. i. 326, 17. Gódum gegrétan, B. 1861. II. to assail:--Mec longeðas lyt gegrétað, Gú. 287. III. to afflict, visit with displeasure, &c.:--Seó ǽ ne gegrét þone rihtwísan mid nánum yfele, ac heó gewítnað þá unrihtwísan, Hml. S. 17, 19. Ꝥte ðú mec ne gegroeta l ne pínia ne me torqueas, Lk. L. 8, 28. IV. to address, accost, salute:--Wísdóm mín mód mid his wordum gegrétte, Bt. 3, 1; F. 4, 18: B. 1979. Hé gegrétte hindeman síðe swǽse gesíðas, 2516: Fä. 15. Nó hé mid hearme gæst gegrétte, æc cwæð þæt wilcuman Wedera leóde fóron, B. 1893. Gegrétte salutavit, Lk. L. R. 1, 40. Hyt geríst ꝥ wé þá regulares feriarum mid leóðe gegrétun, Angl. viii. 302, 6. Gegroeta salutare, Mk. L. 12, 38. Gegroetæ, 15, 18. Gegroeted wæs salutatur, Lk. p. 3, 15. Gegréttre róde salutata cruce, Angl. xiii. 21, 779. [O. H. Ger. ge-gruozen movere, compellere.]