Ná-wiht. i a
Bosworth & Toller Anglo-Saxon Old English Dictionary - ná-wiht. i a
According to the Old English Dictionary:
- ná-wiht. I a
- add :-- Deófol mót ǽlces mannes áfandigan, hwæðer hé áht sý oððe náht, Hml. Th. i. 268, 12. Ne frign ðú unc nóhtes má ne ne áxa caue ne no; ulterins scisciíeris, Nar. 32, 6. Ne byþ ꝥ tó náhte that will be good for nothing, Lch. i. 344, 25. Oð hit mid ealle afielð, and tó náuhte wirð, Past. 279, 4. Tó náwuihte, Solil. H. 62, 28. Hé ne mihte on his móde áfindan þæt hé þone nacodan mid náhte ne gefréfrode, Hml. Th. ii. 500, 25. Him þá geþúhte swelc þæt mǽste wæl swelc hié oft ǽr for nóht hæfdon, Ors. 4, 7 ; S. 184, 15. I b. add :-- Wé ús nðwihtes (náhtes, nóhtes, ) elles ne wéndon búton deáðes sylfes neque aliud quam mortem sperare ualeremus, Bd. 5, l ; Sch. 551, 17. Þ UNCERTAIN hé þé náwiht (nánwiht, nóht, v.ll.) láþes ne dó, 2, 12; Sch. 156, 22. Ne sceal hé náht (nóht, v.l.) unáliéfedes dón, Past. 61, 14. 'Ic nát nánwiht Godes gelíces.' 'Ic wundrie þín,, hwí þú secge þæt þú Godes náwiht gelíces nyte, '(nihil te nosse Deo simile], Solil. H. 15, 16. He náht ðyllices ne gebudon, Hml. Th. ii. 500, 29. II. add :-- Næs ic on nauht (náuht on ?) ídlum anbide, þeáh hit mé lang anbid þúhte, Ps. Th. 39, l. Æfter náht manegum dagum. Hml. S. 23 b, 350. Æfter nówiht manigum wintrum, Hml. A. 200, 183. Ne getweóge ic náwuht be Godes ǽcnesse. Solil. H. 59, 12. v. á-wiht. na-wiht,nawiht-