Stíman
Bosworth & Toller Anglo-Saxon Old English Dictionary - stíman
According to the Old English Dictionary:
stéman, stýman ;
- stíman
- p. de To emit a scent or vapour, exhale :--Ic stéme oleo, Ælfc. Gr. 26, 1 ; Zup. 153, 2. Stémþ exalet, i. redolet, spiret, fetet, Wrt. Voc. ii. 144, 42 : fragrat, odorat, odorem dat, 150, 34. Willsele stýmeþ swétum swæccum, Exon. Th. 212, 21 ; Ph. 213. Stémde redolet, Hpt. Gl. 516, 41. Unásecgendlíc brǽð stémde of hire gyrlum, Homl. Th. i. 444, 11 : Homl. Skt. ii. 27, 110. Ne mihte nán wyrtbrǽð swá wynsumlíce stéman, 27, 113. Ðú stémenda redolens, Hymn. Surt. 47, 22. Stémendre fragrantis, odorantis, Hpt. Gl. 441, 72. Stémendes swæcces nardi pistici, 516, 38. Stémende fragrantia, 419, 52. Stém-endum fumigabundis, 516, 30. Stémende olentes, odorantes, Wrt. Voc. ii. 150, 35.