Tægl
Bosworth & Toller Anglo-Saxon Old English Dictionary - tægl
According to the Old English Dictionary:
es;
- tægl
- m. A tail :-- Oxan tægl biþ still. weorð, L. In. 59; Th. i. 140, 3. Foxes tægles se ýtemesta dǽl, Lchdm. i. 340, 22. Se ðrowend slihþ mid ðam tægle tó deáðe, Homl. Th. i. 252, 5, 10, 12. Ða beón beraþ ǽtterne tægel, Frag. Kmbl. 37; Leás. 20, Hí habbaþ tæglas ðám wyrmum gelíce ðe men hátaþ þrowend, Wulfst. 200, 14. [Goth. tagl; n. hair: O. H. Ger. zagel; m. a tail: Icel. tagl; n. a (horse's) tail: Norweg. tagl horse-hair: Swed. tagel hair of mane or tail.]