Tál

According to the Old English Dictionary:

e;

tál

f.: es; n.(?) I. evil-speaking, calumny, slander, vituperation, detraction :-- Tál denotatio, detractio, Scint. 83, 6. Tále suggilationis (viluperationis, Hpt. Gl. 527, 3), Anglia xiii. 37, 298. Tále vituperationem, Ps. Spl. 30, 16. Þurh tále per detractionem, Confess. Peccat. Ne tále ne dóþ neque calumniam faciatis, Lk. Skt. 3, 14, Ðurh ðis beóþ áwecte saca and tála hinc suscitantur rixe, detractiones, R. Ben. 124, 18, Módignys ácenþ yfelsacunge, ceorunge, and gelómlíce tála, Homl. Th. ii. 222, 8. I a. evil-speaking in reference to the Deity, blasphemy :-- Ǽlc synn and tál biþ forgifen mannum, ac ðæs Hálgan Gástes tál ne bið nǽfre forgifen omne peccatum et blasphemia remittetur hominibus, Spiritus autem blasphemia non remittetur (Mt. 12, 31), Homl. Th. i. 498, 22. Se cwyð tál ongeán ðone Hálgan Gást, se ðe mid unbehreówsigendre heortan þurhwunaþ on mándǽdum, 500, 15. Nán man ne beó swá dyrstig, ðæt hé ǽnig word oððe ǽnig (ǽnige?) tál cweðe ongeán eówerum Gode, ii. 20, 28. II. scorn, mock, derision, reproach :-- Tál and gebismerung subsannatio et illusio, Ps. Lamb. 78, 4. Þe læs ðe heó dó ðé on tále cuman feóndum ðínum ne faciat te in obprobrium venire inimicis tuis, Scint. 177, 4. Ðæt man God tó tále habbe that God be mocked, Wulfst. 299, 14. Ðás word ðe Sennacherib ásende tó hospe and tó tále ðé and ðínum folce (verba Sennacherib, qui misit ut exprobraret nobis Deum viventem, 2 Kings 19, 16), Homl. Th. i. 568, 19. Tále ganniturae, cachinnatione, Hpt. Gl. 441, 2. Tále subsannationem, Ps. Lamb. 43, 14. III. blame, censure, reproof :-- Ða bóceras ðæt tǽldon; ac heora tál næs ná of rihtwísnysse, Homl. Th. i. 338, 20. Adjectiva getácniaþ oððe herunge oððe tál (tále, MS. V.: tǽl, MS. T.), Ælfc. Gr. 5; Zup. 12, 11. [Cf. O. H. Ger. zála periculum: Icel. tál allurement, device.]

Related words: tǽl, tǽlan. tal