定义
定义
1 út-drǽf
f. Ejection, expulsion :-- Ðá onscunode se Eádsige Aðelwold, and ealle ða munecas ðe on ðam mynstre wǽron, for ðære útdrǽfe ðe hé gedyde wið hí, Homl. Skt. i. 21, 85. ut-dræf
符文铭文
符文铭文
ᚢᛏ-ᛞᚱǽᚠ