Be-weddian
Bosworth & Toller Anglo-Sächsisches Altenglisches Wörterbuch - be-weddian
Nach dem Altenglischen Wörterbuch:
- be-weddian
- Add: I. to betroth :-- Ic beweddode (desponsavi) eów anum were, -ꝥ gé án clǽne mǽden gearcion Críste, Hml. A. 30, 139: Hml. Th. ii. 54, 14. Beweddede subarravit (me annulo), An. Ox. 4293 : subarraret (nuptiali dote), 4553. Ic wolde Críste þ é beweddian, Hml. S. 3, 394. Maria wæs Iósépe beweddod (biwoedded, L. desponsata), Mt. 1, 18. Beweddod subarratam, An. Ox. 3618. Beweddad arratam, Wrt. Voc. ii. 9, 31. Heó wæs ær beweddad sumum æþelum were, Shrn. 86, 14. Gif beweddodu fǽmne hié , forlicgge, Ll. Th. i. 72, 10. ꝥ nan man nán má wífa næbbe búton .1., and seó beo mid rihte beweddod and forgifen, ii. 300, 13. Gif hió óðrum mæn in sceát bewyddod sí, i. 24, 5. Ácenned of beweddodan mǽdene, Hml. Th. i. 196, 7. I a. used of a married woman :-- Beweddod nupta, Wrt. Voc. i. 52, 34. Hé ná má wífa þonne án hæbbe, and ꝥ beó his beweddode wif, Ll. Th. i. 364, 28. II. to assure by pledge, pledge, plight :-- Seó weddung wæs beweddod the betrothal was made, Nic. 3, 31. Beweddedum wǽrum poetis sponsalibus, An. Ox. 1398. III. to give security for, (1) with gen. :-- Se biscop beweddade Eadwulfe þæs áðæs. Cht. Th. 71, 3. Siþþan hé weres beweddod hæbbe. Ll. Th. i. 174, 16: 250, 18. (2) with clause :-- Ðá beweddode mé Eádnóð and Ælfstán, þæt hió óðer þára dydon, Cht, Th. 167, 20. [O. Frs. bi-weddia.]