Hege

Nach dem Altenglischen Wörterbuch:

hege

Dele second example, for which see hecg, and add :-- To ðǽm mǽrhege; ondlong ðæs mǽres heges, C. D. iii. 32, 30. Tó bysceopes swýnhege; ondlong heges, 77, 11 : 78, 6. Oð ðone cwichege; súð andlang heges, 380, 13. Longan méd iacit be norðan hege, ii. 26, 27. Tó ðám ráhhege; æfter ðám hege á be ðám ófre, iii. 77, 29. Æfter ðám ealdan hege tó ðáre grénne ǽc, 2 74, 34. On Wíferðes mǽduan hege; of ðám hege, 78, 21. Tó ðám mǽrhege; of ðǽm hege on Sæfern, 79, 13. Stǽnenum hæge útáþýdum maceriae depulsae, Ps. L. 61, 4. Gehega þíne eáran mid þornigum hege sepi aures tuas spinis, Wlfst. 246, 9. Of línaceran innan þone hege ; æfter þám hege, Cht. E. 239, 11. On hína hege; of hína hege, C. D. iii. 461, 32. Gewunode án þeóf ꝥ hé stáh ofer þone hege fur consueverat fer sepem ascendere, Gr. D. 23, 24. Hé stáh upp on þone hege ascendit sepem, 24, 21. Hyrdel, hege cratem, i. flecta, Wrt. Voc. ii. 136, 51. Hegas crates, 105, 49: 15, 47. Hegum sepibus, Germ. 401, 15. Ne læg ælðeódig man wiðútan mínum hegum, ac mín dura geopenode symle wegférendum foris non mansit peregrinus, ostium meum viatori patuit (Job. 31, 32), Hml. Th. ii. 448, 22. 'Far geond wegas and hegas' . . . Hé hét faran tó wegum and hegum getácnigende þæt wilde folc þe hé gegaderode of eallum middanearde, 376, 13-19. Ðeós wyrt byþ cenned wið hegas, Lch. i. 226, 2. Á hé mæig findan hwæt hé mæig on byrig bétan . . . hegas gódian, Angl. ix. 262, 20. [Ælfred férde lutigende geond heges and weges, geond wudes and feldes, swa ꝥ hé becóm tó Æðelingége, Shrn. 16, 11. N. E. D. hay.] v. æcer-, burg-, cwic- (C. D. iii. 180, 12), deór-, fearn- (C. D. iii. 54, 26), gemǽr(e)- (v. ge-mǽre ; II. ¶ where add gemǽr-hege, C. D. vi. 234, 1), mǽr-, ráh-, snǽd-, stán-, swín-, tyrig-, wyrttún-hege ; hæg, hecg, haga. hege