Slápan
Bosworth & Toller Anglo-Sächsisches Altenglisches Wörterbuch - slápan
Nach dem Altenglischen Wörterbuch:
- slápan
- p. slép, sleáp; pp. slápen To sleep. I. of natural sleep :-- Slǽpst ðú ? Mk. Skt. 14, 37. Heó slǽpþ. Mt. Kmbl. 9, 24: Jn. Skt. 11, 12. Simle hé biþ lociende, ne slǽpþ hé nǽfre, 81. 42; Fox 258, 8. Ðonne wé sápaþ, 34, 11 ; Fox 152, 5. Hwí slápe gé? Lk. Skt. 22, 46. Ic slép (sleáp, Ps. Spl.), Ps. Lamb. 56, 5. Hé slép. Gen. i. 21: 28, 11: Bd. 3, 9; S. 534, ii. Óðre men slépon, 2, 12; S. 513, 37: Bt. 15; Fox 48, 12. Ealle slépun, Mt. Kmbl. 25, 5. Slápaþ dormite, Mk. Skt. 14, 41. Ðeáh hé slápe, Ps. Th. 40, 9: Lchdm. ii. 36, 9. Swelce se stióra slépe, Past. 56; Swt. 431, 30. Mé lyste slápan dormiturio, Ælfc. Gr. 34; Zup. 211, 12: Ps. Th. 3, 4:, Ors. 4, 6; Swt. 178, 24: Bd. 3, 11; S. 536, 30: Shrn. 106, 23. Ðonne mon wile slápan gán, Lchdm. ii. 228, 5. ' Hé wæs slápende, Mk. Skt. 4, 38 : Homl. Th. i. 566, 17. Ia. figurative, to sleep, be inactive, be motionless :-- For hwí slǽpst ðú, Driht-en? Ps. Th. 43, 24. Ðæt mód slǽpþ ðæs ðe hit wacian sceolde, and wacaþ ðæs ðe hit slápan sceolde. Past. 56; Swt. 431, 27. Ðonne wé slápaþ fæste, ðonne we nóhwæðer ne hit witan nyllaþ, ne hit bétan nyllaþ . . . ne slǽpþ hé nó fæsðe, ac hnappaþ . . . . 28; Swt. 195, 5-8. Ðæt ic (the creation) ne slépe siddan ǽfre, Exon. Th. 422, 20; Ra. 41, 9. Ib. of death :-- Ic slápe on deáþe, Ps. Spl. 12, 4. Lazarus slǽpþ . . . Se Hǽlend hit cwæþ be his deáþe, Jn. Skt. 11. 11. Ðæt míne eágan nǽfre ne slápan on swylcum deáþe, Ps. Th. 12, 4. Be ðám slápendum, ðæt is, be ðám deádum. Hwí sind ða deádan slápende gecwedene? . . . Ealle móton slápan on ðám gemǽnelícum deáþe, Homl. Th. ii. 566, 30-34. I c. of numbness in the limbs, to sleep, be paralyzed: -- Gif wé tó lange sittaþ us slápaþ ða lima, i. 490, 1. Gif þeóh slápan . . . lǽt reócan on ðæt lim ðætte slápe. Lchdm. ii. 66, 5-6. Wið slápende (paralyzed) líce, i. 380, 18. Cf. Wið áslápenum lice, ii. 12, 17. II. to sleep, lie with a person :-- His hlǽfdige cwæþ tó him : 'Slap mid me, ' Gen. 39, 7. [Strong preterites, as well as weak, are found in Chaucer and Langland. Goth. slépan: O. Sax. slápan: O. Frs. slepa : O. H. Ger. sláfan.]