Út
Bosworth & Toller Anglo-Sächsisches Altenglisches Wörterbuch - út
Nach dem Altenglischen Wörterbuch:
- út
- adv. I. where there is motion, lit. or fig., out, beyond the bounds within which a thing is enclosed, (1) with verbs of going. (α) without words determining whence or whither motion proceeds :-- Hé lǽteþ word út faran, Exon. Th. 315, 35; Mód. 41. Uton gán út egrediamur foras, Gen. 5, 8: 27, 3: Cd. Th. 148, 24; Gen. 2461. Ðá eodon hig út án æfter ánum unum post unum exiebant, Jn. Skt. 8, 9. Cume án spearwa ðurh óþre duru in, ðurh óðre út géwite, Bd. 2, 13; S. 516, 18. (α 1) out on an expedition :-- Wæs Eádmund cyng gewend út, and gerád ða West-Seaxan,.Chr. 1016; Erl. 155, 13. (α 2) out, in the sense of leaving a place :-- Be ðá ðe út faraþ, hwæðer hí mon eft underfón scyle, R. Ben. 53, 6. (α 3) out to the closet :-- Gif mon ne mæge út gegán, Lchdm. ii. 276, 12: 230, 21, 23. out, with the idea of coming to an end :-- Út gangendum ðam mónþe ðe wé Aprelis hátaþ, Lchdm. iii. 76, 14. (β) with words denoting whence motion proceeds :-- Út áfaren of ðínes fæder éþele, Bt. 5, 1; Fox 8, 29: Cd. Th. 216, 14; Dan. 6. Lét of breóstum word út faran, Beo. Th. 5096; B. 2551. In tó gemóte cuman, and út of gemóte. Chr. 1048; Erl. 180, 7. Fleógan of húse út, Cd. Th. 87, 2; Gen. 1442. Gangan út of earce, 89, 29; Gen. 1488. Ða ðe út gongaþ of múþe, Bd. 1, 27; S. 494, 34. Moyses oft eode inn and út on ðæt tempt, Past. 16; Swt. 101, 24. Ic of ðé út síðode, Soul Kmbl. 110; Seel. 55, Ðǽr ic út swícan ne mæg non egrediebar, Ps. Th. 87, 8. Hionan út wítan, Met. 24, 52. (γ) with words denoting whither motion proceeds :-- Ic wæs út ácymen on ǽlþeódig land advena fui in terra aliena, Ex. 2, 22. v. útácumen. Fleáh cásere út on Crécas, Met. 1, 21. Hé eode út on ðæt land, Gen. 24, 63. Cnut wende him út þurh Buccingahámscíre intó Beadafordscíre, Chr, 1016; Erl. 154, 6. (1 a) with verbs that imply going :-- Ic ne mæg út áredian, Bt. 35, 5; Fox 164, 14. Heó forlét hyre hæftlingas út, Homl. Th. i. 228, 17. Word ðe hé út forlét, Blickl. Homl. 59, 19. Gif mec se mánsceaða of eorðsele út geséceþ, Beo. Th. 5024; B. 2515. Hí bedícodon ða burh úton ðæt nán mann ne mihte ne inn ne út, Chr. 1016; Erl. 155, 11. Heó wolde út þanon feore beorgan, Beo. Th. 2589; B. 1292. (2) where motion (lit. or fig.) is caused, with verbs of bearing, casting, driving, releasing, etc. :-- Geóte man ðone wǽtan út liquor effundatur, L. Ecg. C. 39; Th. ii. 164, 7. Hwæthugu of cyricean ðurh stale út ábregdan, Bd. 1, 27; S. 490, 5. Deófolseócnessa út tó ádrífanne, Mk. Skt. 3, 15. Ða landbigengan út ámǽran, Bd. 4, 16; S. 584, 7. Út tó anýdenne expellendum, Scint. 210, 13. Hé út áwearp ða sceamolas, Blickl. Homl. 71, 18. Ic mægenbyrðenne hider út ætbær, Beo. Th. 6176; B. 3092. Hié ne mehton ða scipu út brengan, Chr. 896; Erl. 94, 10. Ðone æþeling ðe hé út flémde, Chr. 725; Erl. 45, 31. Álǽd mé út of ðyssum bendum, Blickl. Homl. 87, 34. Sum lytel cniht sweart teáh ðone bróðor of ðære cirican út, Shrn. 65, 18. Ne mæg nán man of mínre handa út álinnan, Deut. 32, 39. God bebeád ðæt hí sceoldon álýsan hysecild út mid fíf scyllingum, Homl. Th. i. 138, 16. Hé hine of earfoðum út álýsde, Ps. Th. 90, 15. Ðæt land eode eft intó ðære stówe ðe hit út álǽned wæs, Cod. Dip. Kmbl. iv. 267, 6. Ðeáh ðe Harold ðæt land mid unlage út nam, 274, 29. Nǽnig mon his geþóht openum wordum út ne cýðe nemo palam pronunciet, Nar. 28, 30. Hit nǽnig mon út cýþan ne móste no man might spread the news of it abroad, 32, 17. Út mǽran, 32, 22. (2 a) figurative, as in to carry out, to an end, marking completeness. v. út-cwealm. (3) out, forth, as in to break out :-- Se wielm ðæs innoþes út ábiersð, Past. 11; Swt. 71, 9. Streám út áweóll, Andr. Kmbl. 3045; An. 1525. Wiþ út áblegnedum ómum, Lchdm. ii. 10, 5: 98, 25. Ðǽr blód and wæter út bicwóman, Exon. Th. 69, 1; Cri. 1114. Geseah streám út ðonan brecan of beorge, Beo. Th. 5084; B. 2545. Ðætte seó wǽte út fleówe, Bd. 4, 19; S. 589, 1. Hí of mínre sídan swát út guton (gotun, MS.), Exon. Th. 88, 33; Cri. 1449. Cleopaþ se alda út of belle, Cd. Th. 267, 7; Sat. 34. (4) with the idea of removal from the place in which a thing is fixed, to knock out, pull out, etc. :-- Ic út ádelfe effodio, Ælfc. Gr. 28, 6; Zup. 199, 11. Þafa ðæt ic út ádó (ejiciam) ðæt mot of ðínum eágan ... Ádó ǽrest út ðone beám of ðínum ágenum eágan, Mt. Kmbl. 7, 4-5. Út ástingan, Chr. 797; Erl. 59, 43. Ðú ðe út átuge (extraxisti) mé of innoðe, Ps. Lamb. 21, 10. Áteón út ða wǽtan, Lchdm. ii. 222, 25. Gif hwá sleá his weales eáge út oððe his wylne, lǽte hig frige for ðám eágan ðe hé út ádyde, Ex. 21, 26: L. Alf. 20; Th. i. 48, 25. Ðá sticode him mon ða eágan út effossis oculis, Ors. 4, 5; Swt. 168, 4. (5) with verbs of summoning :-- Hé hine ácígde út, Bd. 2, 12; S. 513, 19. Ában ðú ða beornas út of ofne, Cd. Th. 242, 34; Dan. 429. Út from this world, Salm. Kmbl. 962; Sal. 480. (5 a) summoning to service :-- Ðá hét se cyng ábannan út ealne þeódscipe of West-Seaxum. Chr. 1006; Erl. 140, 8. Hét se cyning bannan út here ... Ðá hí þider út cómon (cf. ðone here ðe ðam cynge mid wæs, Ed. 181, 8), 1048; Erl. 180, 1: Exon. Th. 120, 12; Gú. 270. (6) out, away from home, abroad :-- Gif hé unmyndlunge ceáp áredige út on hwylcere fare, búton hé hit ǽr cýdde ðá hé út rád, L. Edg. S. 8; Th. i. 274, 23. (7) out, away from land :-- Hweðer gé eówer hundas and eówer net út on ða sǽ lǽdon? Bt. 32, 3; Fox 118, 14: Met. 19, 19. Hié út óðreówon, Chr. 897; Erl. 96, 7. Út feor on Weudelsǽ, Met. 26, 30. Witon gársecg út aldrum néðdon, Beo. Th. 1079; B. 537. Guman út scufon wudu, 436; B. 215; Chr. 897; Erl. 96, 7. Nacan út áþringan, Exon. Th. 474, 31; Bo. 39. II. where there is not motion, out. (1) outside :-- Ne beóð hí út fram ðé átýnde non excludantur, Ps. Th. 67, 27. (1 a) not within doors, not in the house, abroad :-- Niman hí him wíf and heora andlyfene út onfón sortiri uxores debent, et stipendia sua exterius (not in a monastery) accipere, Bd. 1, 27; S. 489, 18. v. útwǽpnedmann. (2) on the surface :-- Byrgennum út hwítum monumentis dealbatis, Mt. Kmbl. p. 19, 12. (3) out, away from land :-- Orcadas ða eálond, ða wǽron út on gársecge bútan Breotone Orcadas insulas ultra Brittaniam in oceano positas, Bd. 1, 3; S. 475, 13: Ps. Th. 96, 1: Met. 16, 12. (4) figurative, externally :-- Se ðe út wel lǽrð mid his wordum, hé onféhð innan ðæs inngeðonces fǽtnesse qui exterius praedicando benedicit, interioris augmenti pinguedinem recipit, Past. 49; Swt. 381, 4. [Goth. O. Sax. Icel. út: O. H. Ger. úz.] v. þǽr-, þurh-út. ut