Wíde

Nach dem Altenglischen Wörterbuch:

wíde

adv. I. where there is measurement, widely, far :-- Bearwas wurdon tó axan efne swá wíde swá ða wítelác gerǽhton, Cd. Th. 154, 11; Gen. 2554. Swá wíde swá wæter bebúgeþ, Andr. Kmbl. 665; An. 333: 2469; An. 1236. II. with the idea of a great space between extremities, widely, to a great width :-- Múð ic ontýnde mínne wíde, Ps. Th. 118, 131. Hý tódǽlden unc ðæt wit gewídost (very far apart) in woruldríce lifdon, Exon. Th. 442, 15; Kl. 13. III. where there is the idea of diffusion, distribution, widely, in different places, on all sides :-- Wíde passim, Wrt. Voc. ii. 85, 75. Wel wíde passim, ubique, Hpt. Gl. 512, 18. Fela óðra deófles manna wíde wǽran, Wulfst. 100, 20. Manncwealmas beóð wíde geond land erunt pestilentiae per loca, Mt. Kmbl. 24, 7. Fáh ic eom wíde, Exon. Th. 401, 24; Rä. 21, 16. Ða moldan men wíde geond eorþan lǽdaþ tó reliquium, Blick.Homl. 127, 15: Beo. Th. 538; B. 266: 6190; B. 3099. Tóférde se here wíde swá hé ǽr gegaderod wæs, Chr. 1012 ; Erl. 147, 8. Ðá cóman tógædere þreóhund biscopa and eahtatýne biscopas wíde gesamnode, L. Ælfc. P. 23 ; Th. ii. 372, 28. Ic ðysne sang fand, samnode wíde, Apstls. Kmbl. 4; Ap. 2. Ic eom wíde funden, brungen of bearwum and of burghleoþum, of denum and of dúnum, Exon. Th. 409, 15 ; Rä. 28, 1. Ic geondférde fela londa . . . folgade wíde (I have served in many a land), 321, 29; Víd. 53. Ehtatýne sýþum hundteóntig þúsenda hí tósendon, and wið feó sealdon wíde intó leódscipas, Blickl. Homl. 79, 23. Hí tóweorp wíde disperde eos, Ps. Th. 53, 5: Exon. Th. 16, 24; Cri. 258. Wíde tósáweþ Dryhten his duguþe, 299, 31; Crä. 110. Hí bráde weóxan, wíde greówan multiplicati sunt nimis, Ps. Th. 106, 37. Leád wíde sprong, Exon. Th. 277, 24; Jul. 585. Wæs on Myrceon wíde and welhwǽr Waldendes lof áfylled, Chr. 975; Erl. 126, 11. Hé geseah dríge stówe wíde æteówde, Cd. Th. 10, 31 ; Gen. 165. Ðú meaht swá wíde ofer woruld ealle geseón, 36, 1; Gen. 565. Ðǽr is wóp wíde gehéred (heard on all sides), 285, 6; Sat. 333: Andr. Kmbl. 3107; An. 1556. Ðaelig-acute;t wæs wíde cúþ, hú hé his dagas geendode, Chr. 946; Erl. 117, 24: Cd. Th. 170, 17; Gen. 2814. Ða eá geond folc monig weras Eufraten wíde nemnaþ, 15, 17; Gen. 234: Met. 8, 51. Ða wíde springaþ crebrescunt, Hpt. Gl. 517, 4, Gif ðeós sprǽc tó wýde spryngþ -Nicod. 17; Thw. 8, 17. Woruldcyningas wíde mǽre. Cd. Th. 140, 30; Gen. 2335. His lof secgaþ wíde under wolcnum wera cneórisse, 117, 7 ; Gen. 1950. Is se apostolhád wíde geweorðod ofer werþeóda, Apstls. Kmbl. 29 ; Ap. 15. Wíde geond eorðan, Menol. Fox 350 ; Men. 176: Dreám geríst wel wíde gehwǽr, 118 ; Men. 59, Se ðe his wordes geweald wíde hæfde, Beo. Th. 159; B. 79. Hé wíde (in all his ways, in all things) bær herewósan hige, Cd. Th. 255, 23 ; Dan. 628. Swá hit beorna má uncre wordcwidas wíddor ne mǽnden, Exon. Th. 472, 17 ; Rä. 61, 17. IV. where a great distance is traversed, widely, far, to a distance :-- Fior l wíde longiuscule, Hpt. Gl. 517, 3 : Wrt. Voc. ii. 50, 31. Wíde longius, 50, 39. Hig férdon swá wíde landes swá hig faran mihton. Cod. Dip. B. ii. 389, 20. Him féran gewát geond ða folcsceare Abraham wíde. Cd. Th. 106, 36; Gen. 1782. Bana wíde scráð, 180, 3; Exod. 39. Wíde ásent relegatus, Wrt. Voc. i. 51, 42. Ic lástas sceal wíde lecgan, Cd. Th. 63, 5; Gen. 1027. Lástas wǽron wíde (for a great distance) gesýne ofer myrcan mór, Beo. Th. 2811 ; B. 1403. Seó culufre wíde fleáh, Cd. Th. 88, 15 ; Gen. 1465. Wíde rád ofer holmes hrincg hof séleste (the ark), 84, 3; Gen. 1392. Mec wíde wolcna strengu ofer folc byreþ, Exon. Th. 390, 3; Rä. 8, 5. Hrá wíde sprong, Beo. Th. 3181; B. 1588. Ic sceal hweorfan ðý wídor, wadan wræclástas, Cd. Th. 272, 16; Sat. 120. Ic wíddor meahte síþas ásettan, Exon. Th. 391, 25; Rä. 10, 10: 485, 6; Rä. 71, 9. Ða ðe wræclástas wídost lecgaþ, 309, 15; Seef. 57. IVa. of degree, far: -- Þeáh gé eów eác gewyrce wídor sæce, Exon. Th. 120, 14; Gú. 271. Hé hét tósomne sínra leóda ða wiccungdóm wídost bǽron, Cd. Th. 223, 18 ; Dan. 121. ¶ where the word occurs with words of similar meaning :-- Feor and wíde (longe lateque) gemǽrsode, Bd. 3, 10; S. 535, 2: 4, 27; S. 604, 2 : 5, 12; S. 628, 3. Hé férde feorr and wíde geond middangeard. Shrn. 90, 23. Síde and wíde longe laleque. Wrt. Voc. ii. 53, 59: Cd. Th. 8, 3; Gen. 118: Exon. Th. 230, 5; Ph. 467. Ðá gesamnodon weras wíde and síde, Andr. Kmbl. 3273 ; An. 1639 : Ps. 56, 6, 13: Exon. Th. 25, 2; Cri. 394: 155, 3; Gú. 854. Wíde oððe síde. Hy. 1, 7. [O. Sax. wído : O. H. Ger. wíto spaciose, late, passim: Icel. víða.] wide