Wrítere

Nach dem Altenglischen Wörterbuch:

es;

wrítere

m. I. a draughtsman, painter, pulchrum depinxi hominem pictor foedus, Past. 65 ; Swt. 467, 19. II. a writer, scribe, copyist :-- Wrítere scriptor, gewrit scriptura, Wrt. Voc. i. 75, 7: antigrafus, 61, 5. Wrýtere librarius, scriba, 37, 12. Se wrítere (scriptor), gif hé ne dilegaþ ðæt hé ǽr áwrát, ðeáh hé nǽfre má náuht ne wríte, ðæt bið ðeáh undilegod, ðæt hé ǽr wrát, Past. 54; Swt. 423, 32. Mín tunge ys gelícost ðæs wríteres feþere ðe hraðost wrít, Ps. Th. 44, 2. Oft gehwá gesihð fægre stafas áwritene, þonne heraþ hé ðone writere and ða stafas, and nát hwæt hí mǽnaþ. Homl. Th. i. 156, 3. Wrítera strican notariorum characteres, Hpt. Gl. 473, 12. Wríterum antiquariis (antiquariis describentibus, Aid. 79), Wrt. Voc. ii. 88, 16 : 5, 40. Siððan mín on Englisc Ælfréd kyning áwende worda gehwelc, and mé his wríterum sende súð and nord ; héht him swelcra má brengan bi ðære bisene, Past. pref. ; Swt. 9, 14. Ðe læs ðe wé þurh gýmeleásum wríterum geleahtrode beón, Homl. Th. ii. 2, 22. purh gýmeleáse wríteras, i. 8, 12 : Ælfc. T. Grn. 24, 32. III. a writer, author :-- Se gyt óþ tó dæg, cwæþ se wrítere, lifigende is, Bd. 5, 18 ; S. 636, 11. Tó geáre, ðá Brihtferð wrítere ðis áwrát, Anglia viii. 327, 11. Ða wríteras and ða ðe hí ymbe writon, Bt. 18, 3 ; Fox 66, l. Gebyrede þurh ða heardsǽlþa ðara wrítera ðæt hí for heora slǽwþe forléton un-writen ðara monna þeáwas and hiora dǽda, ðe foremǽroste wǽron, Fox 64, 33. IV. a scribe in the Biblical sense :-- Esdras se wrítere áwrát áne bóc, Ælfc. T. Grn. 10, 37. Rihtwísnyss ðæra wrítera (scribarum), Mt. Kmbl. 5, 20. Folces wríteras scribas populi, 2, 4. v. eald-, ge-, not-, stæf-, stǽr-, tíd-, un-, ward-wríte. writere

Verwandte Wörter: wrítan, II :-- Lóca hú wlitigne monnan ic hæbbe átǽfred, swá unwlitig wrítere swá swá ic eom