Sorh
Diccionario Anglo-Sajón de Inglés Antiguo de Bosworth & Toller - sorh
Según el Diccionario de Inglés Antiguo:
sorg, sorhg, e;
- sorh
- f. I. care, anxiety:--Sorg accidia, tedium vel anxietas, Wrt. Voc. ii. 99, 17: cura, 19, 62. Mec sorg dreceþ on sefan, ic ne mæg rǽd áhycgan, Cd. Th. 131, 21; Gen. 2179. Nis mé ðæs deáþes sorg death causes me no anxiety, Exon. Th. 125, 7; Gú. 350. Fréfrigende gesihþe seó him ealle ða nearonesse ðære gemyngedan sorhge áfyrde visionem consolatoriam, quae omnem ei anxietatem memoratae solicitudinis auferret, Bd. 4, 11; S. 579, 34. Ða ðe nǽfre nánne mon buton sorge (securum) ne forlǽtaþ, Bt. 7, 2; Fox 18, 14. Ðæt gé lybbon eówre líf bútan ǽlcre sorge absque ullo pavore, Lethere shall be nothing in heaven to came them anxiety, Exon. Th. 238, 29; Ph. 211. Gé mé lyt sorge sealdun ye caused me little care, 121, 13; Gú. 288. Ne ic ðæs deáðes hafu sorge on móde, 166, 12; Gú. 1041: 308, 20; Seef. 42: 376, 33; Seel. 164. Sorgum curis, Wrt. Voc. ii. 19, 63. Heorte mid sorgum gedréfed, Judth. Thw. 22, 31; Jud. 88. Ferhð sorgum ásǽled, Cd. Th. 132, 18; Gen. 2195. II. sorrow, grief, affliction, trouble:--Ne biþ ðǽr sorg ne wóp, Blickl. Homl. 103, 36. Wát se ðe cunnaþ, hú slíþen biþ sorg tó geféran, Exon. Th. 288, 13 ; Wand. 30: 288, 30; Wand. 39. Mec sorg bicwom . . . ic bihlyhhan ne þearf siðfæt ðisne, 273, 33; Jul. 525. Ðæt wæs Satane sár tó geþolienne, micel módes sorg, Andr. Kmbl. 3376; An. 1692. Ne frín ðú æfter sǽlum, sorh is geníwod, Beo. Th. 2649; B. 1322: Ps. Th. 118, 28. Sorh is mé tó secganne, hwæt . . . it is a grief to me to tell, what . . . , Beo. Th. 950; B. 473. Se Hǽlend wiste ðæt his gingran wolde unróte beón . . . Wǽron swá manigfealdlíce sorga Cristes þegnum . . . Wæs him micel langung and sorh on heora heortan, ðá hié ðæt ongeáton, ðæt hé leng mid him líchomlíce wunian nolde; hé hié . . . fréfrede for ðære gelómlícan sorge, Blickl. Homl. 135, 14-23. Nú hý ðé willaþ on murnunga gebringan ðonne hié ðé fram hweorfaþ tó hwæm cumaþ hí ðonne elles bútan tó tácnunge sorge[s] and anfealdes sáres si calamitosos fugiens facit, quid est aliud fugax, quam futurae quoddam calamitatis indicium, Bt. 7, 2; Fox 18, 21. Ne hié sorge wiht, weorces wiston; ac hié wel meahton libban, Cd. Th. 49, 1; Gen. 785. Wraðu wíta gehwylces, sæce and sorge, Elen. Kmbl. 2059; El. 1031. Seó hreówsung ne beoþ ná bútan sorge, Bt. 31, 1; Fox 110, 29. Wedera helm æfter Herebealde heortan sorge weallende wæg . . . mid ðære sorge, ðá him sió sár belamp, gumdreám ofgeaf, Beo. Th. 4937; B. 2468. Sægde him tó sorge, ðæt hý ðone grénan wong ofgiefan sceoldan, Exon. Th. 130, 32; Gú. 447: 39, 11; Cri. 620. Gé ðæs næfdon náne sorge (luctum), Past. 32, 1; Swt. 211, 10. Weán cúðon, sár and sorge, Cd. Th. 5, 21; Gen. 75: Beo. Th. 239; B. 119. Ðú his (for it) sorge ne þearft beran on ðínum breóstum, Cd. Th. 45, 28; Gen. 733. Ic ða sorge gemon, hú ic bendum fæst bisga unrím dreág, Exon. Th. 280, 5; Jul. 624. Hyge wearð mongum blissad sáwlum, sorge tóglidene, 71, 31; Cri. 1164. Sorga sárost, 122, 19; Gen. 2029. Sorga mǽst, 308, 22; Sat. 696. Weána gehwylcne, sídra sorga, Beo. Th. 300; B. 149. Holofernus ðe ús monna mǽst morþra gefremede, sárra sorga, Judth. Thw. 24, 10. Sorgna hátost, Exon. Th. 163, 12; Gú. 992. Manna bearn sorgum sáwaþ, 6, 18; Cri. 86. Ne biþ him hyra yrmðu án tó wíte, ac ðara óþerra eád tó sorgum, 79, 22; Cri. 1294. On wíte mid swáte and mid sorgum libban, Cd. Th. 31, 8; Gen. 482. Mid sorgum geswenced, Andr. Kmbl. 231; An. 116. Ǽghwilc man sceolde mid sáre on ðás world cuman, ond hér on sorhgum beón and mid sáre of gewítan, Blickl. Homl. 5, 29. [Goth. saurga sorrow, care: O. Sax. sorga: O. H. Ger. sorga cura, solicitudo, angor, moeror, labor: Icel. sorg care, sorrow.] v. bealo-, cear-, gnorn-, hyge-, inwit-, mód-, nearu-, sin-, torn-, þegn-sorh (-sorg); be-, or-, unbe-sorh; adj. sorh