Soræf
Dictionnaire Anglo-Saxon de Bosworth & Toller - soræf
Selon le Dictionnaire Anglo-Saxon :
screaf, scref, es;
- soræf
- n. I. a cave, cavern, hollow place in the earth:--Scræf spelunca, Wrt. Voc. i. 38, 21. Ðǽr (hell) biþ fýr and wyrm, open éce scræf, Cd. Th. 212, 10; Exod. 537. Cirice on scræfes onlícnesse, Blickl. Homl. 197, 18. Hé férde tó ðam munte and on ánum scræfe (in spelunca) wunode, Gen. 19, 30: 23, 11. Hé hét wilian tó ðám scræfe (ad os speluncae) micele weorcstánas, Jos. 10, 18. Scræfe crypta, Wrt. Voc. ii. 24, 59. Scrafe antro, Hpt. Gl. 483, 76. Tó ánum micclum screafe under ánre dúne, Homl. Th. ii. 424, 21. Tó screfe l scrife ad cloacum, Hpt. Gl. 515, 72. Hí ne mihton ofer ðæt scræf, Blickl. Homl. 201, 16. Cwóman wyrmas of ðǽm neáhdúnum and scrafum ex vicinis montium speluncis, Nar. 14, 6. On wéstenum and on scræfum, Bd. 1, 8; S. 479, 21. Scræfu speluncas, concavas petras, Wrt. Voc. ii. 129, 66. Screafu cavernas, 21, 64. II. a miserable dwelling, a den:--Neara scræf gurgustulum vel gurgustium, i. 58, 29. Niht-hrefne gelíc ðe on scræfe eardaþ sicut nycticorax in domicilio, Ps. Th. 101, 5. Gé mín hús habbaþ gedón sceaðum tó screafe (cf. gé worhtun ðæt tó þeófa cote, Mt. Kmbl. 21, 13), Homl. Th. i. 406, 3. Se hæfde on byrgenum scræf (domicilium), Mk. Skt. 5, 3. Geond ðæt atole scræf (hell), Cd. Th. 272, 33; Sat. 129: 290, 22; Sat. 419. Scref, 266, 23; Sat. 26: 269, 15; Sat. 73. Gé mín hús dóþ sceaþum tó scrafum, Blickl. Homl. 71. 20. Ðé is leófre on ðisum wácum scræfum ðonne ðú on healle heálíc biscop sitte (cf. ðá wolde se hálga sum hús timbrian, 144, 31), Homl. Th. ii. 146, 28. On wáclícum screafum oððe hulcum lutigende, i. 544, 30.