Á-wiltan
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - á-wiltan
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- á-wiltan
- p. te. I. to roll (trans.):--Huá eft l áwæltes (-wælte,R.) ús ðone stán quis reuoluit nobis lapidem ?, Mk. L. 16, 3. Se engel áwylte þæt hlid of ðǽre þrýh, Hml. Th. i. 222, 8. Engel eft áwælte (revolvit) ðone stán, Mt. L. 28, 2. Hé áwælte (aduoluit) ðone stán tó ðǽr dura, Mk. R. 15, 46. Eft áwælted reuolutum, 16, 4. II. fig. to harass, molest:--In lytlum áwæltedo in paucis vexata, Rtl. 86, 22. [O. H. Ger. ar-walzen a-, con-, de-, e-vellere, revolvere.] in Dict. a-wiltan