Be-swícend

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

es;

be-swícend

m. A deceiver, impostor :-- Eálá þú sǽ, unscæððígra beswícend, Ap. Th. 11. 10. Bisuícend (-suíccend, -suiccend) impostorem, Txts. 70, 545. Biswícend, Wrt. Voc. ii. 45, 54. be-swicend