Bisig
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - bisig
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- bisig
- adj. Busy, occupied :-- Oft bið seó sáwul on ánum þinge swá bysig, ꝥ heó ne gýmð hwá hyre gehende bið, þeáh ðe heó on lócie, Hml. s. 1, 217. Se bisceop wæs bysig mid þám cynincge, 21, 235. Mín dohtor is nú swiðe bisy ymbe hyre leornunge, Ap. Th. 20, 5. l. bysig) in Dict.; syn-, tiht-bisig. bisig