Blǽge

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

an;

blǽge

f. A BLAY, bleak, the gudgeon; gobio = κωβιós :-- Blǽge gobio, Ælfc. Gl. 101; Som, 77, 59; Wrt. Voc. 55, 64. [Ger. bleie, bleihe, f. a blay.] blæge