Ǽ-brǽce

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

(ǽw-, eáw-);

ǽ-brǽce

adj. Law-breaking. (1) sacrilegious, impious:--Gehýrde gé ðǽra deófla frófor on ðisum eáwbrǽcum ðe úre godas geyrsode ne ondrǽt? Hml. Th. i. 426, 20. (2) adulterous:--Ðæt se wer gewítnað on ǽwbrǽcum wífe, ðæt wrecð God on ǽwbrǽcum were, 378, 26. Eáwbrǽcum, ii. 322, 18. Be ðám ðe ǽwe brecað oððe ǽwbrǽce (adulteram) habbað, Ll. Th. ii. 180, 12. æ-bræce