Dreám, drém, drím

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - dreám, drém, drím

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

dreám, drém, drím
Add: I. joy:--God ælmihtig hine áwende of eallum Godes dreáme, Cht. Th. 548, 16. Tealte beóð eorðan dreámas, Wlfst. 264, 3. II. joyous sound, jubilation:--Drémes jubilationis (cf. swéges, 8, 141), An. Ox. 7, 176. On dríme in jubilo, Wrt. Voc. ii. 46, 15. II a. musical sound of voice or of instrument:--Efenhleóþrung vel dreám concentus, i. adunationes multarum vocum, Wrt. Voc. ii. 136, 8. Dreámes melodiae, An. Ox. 402: psalmodiae, 982. Ic wynsume stemne ormǽtes dreámes gehýrde uocem cantantium dulcissimam audivi (Bd. 5, 12), Hml. Th. ii. 352, 15. Býman bleówan mid swíðlicum dreáme . . . Betwux þisum dreáme clypode Drihten (armonia, An. Ox. 2594. Dréme, 7, 174. Se ǽfensang sý geendod mid feówer sealma dreáme vespera quattuor psalmorum modulatione canatur, R. Ben. 43, 8. Swinsunge, dreám (swinsunge l dreám, Hpt. Gl. 438, 8) melodiam, An. Ox. 1342. Dreám, swinsunge armonia (cf. swinsunge armonia (harmoniam, Ald.), 90, 61), Wrt. Voc. ii. 3, 29. Hú manige dreámas and lofsangas hleóþriaþ in heofonum quantae resonent laudes in coelo, Gr. D. 282, 14. Godes þeówas þe þá cyrican mid godcundum dreámum weorþiað . . . þá þe forhycggaþ þá Godes dreámas tó gehérenne, Bl. H. 41, 27-36. Dreámas armonias, i. sonos, An. Ox. 3053. Dreámas and tymende swégas iambicos et rotatiles trocheos, Germ. 403, 7. Þá eáran ásláwiað þe wǽron ful swifte tó gehýrenne fægere dreámas and sangas, Wlfst. 148, 3. v. ǽfen-, píp-, sang-, wóden-dreám. drim,dream,drem

Powiązane słowa: Ex. 19, 19), 196, 26. Swinsunge, dreáme

Back