Drý-man[n]

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - drý-man[n]

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

es;

drý-man[n]
m. A magician, sorcerer :-- Hé eóde tó ánum drýmen ... þá gebróhte se drýman þone cnapan tó his deófle, Hml. S. 3, 367. Fela sǽdon þá drýmen þurh deófles cræft, Iamnes and Mambres, 17, 114. Drýmen þe mid dydrunge farað, Hml. Th. ii. 330, 27. Þurhdrýmanna dydrunge, Hml. S. 21, 474. Antecríst hæfð mid him drýmen, Wlfst. 194, 17; Hml. Th. ii. 472, 14. [Magy sinndenn ... drigmenn, Orm. 7076. An defless þeww Symon Drigmann (Simon Magus) ȝehatenn, 16051.] dry-mann
Back