Feáwa

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - feáwa

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

feáwa
Add: -- Feára paulorum, Wrt. Voc. ii. 65, 54. I. Substantival. (1) few persons or things :-- Syndon feáwa þe þǽm deádan getreówe weorþon, Bl. H. 53, 1. On þám folce feáwe wǽran ǽnige there were few only in that folk, Ps. Th. 104, 11. Hwæt ðá feáwa syndan þe his willan wyrcean willen, R. Ben. 2, 17. Hé cýdde fela be Crístes godcundnysse . . . feáwa hé áwrát be his menniscnysse, Hml. Th. i. 70, 21. (1 a) followed by a pronoun in the singular :-- Feáwa siént tó þám gesceádwíse, gif hé wyrþ on ungeþylde, ꝥ hé ne wilnige ꝥ his sǽlþa weorþan onwende, Bt. 11, 1 ; F. 32, 32. Manegum is forgifen ðæt hé sprecan mæig, and swíþe feáwum (or sing.? a few, small number of, in pl. few of :-- Manige weras þe swíþe feáwa manna á ongit, Bt. 19; F. 70, 12. Feá ǽnig wæs monna cynnes there was only a few of mankind, Rä. 61, 3. On þám fenlande synd feáwa weorcstána, Hml. S. 20, 77. Ic hæbbe áne feáwa geférena, 23, 733. Sprecan áne feáwa worda, Nic. 5, 40. II. adjectival :-- Þá frýnd . . . þe hine for þám welan lufiaþ . . . þá feáwan þe hine for lufum lufedon, Bt. 29, 2 ; F. 106, 11. Feám wordum, Past. 73, 19. Feám (feáum, v. l.), 75, 16. Feáum, 395, 12 : Bt. 19; F. 70, 11. Feáwum, 11, 2; F. 34, 7. Binnan feágum (feáwum, v. l.) tídum, Lch. i. 100, 12. Mid feáwum þám getrýwestum mannum, Ap. Th. 6, 5. Gesáwon wé mennisce men feá (paucos homines) . . . hét ic feá strǽla (paucas sagittas) sendan, Nar. 10, 16, 22. Þás feáwan cwidas rǽdan, Ll. Th. ii. 402, 2. Þás feáwan dagas, Bl. H. 37, 11. Hí lǽtaþ þíne feáwan getreówan mid þé, Bt. 20; F. 72, 17. Þá feástan paucissimi, Ps. Srt. 104, 13. Feáwoste, Bl. Gl. II a. undeclined :-- Æfter feáwa dagum, Lk. 15, 13. Æfter feáwa (feáwum, v. l.) dagum, .Mart. H. 176, 4. v. án ; V a. feawa

Powiązane słowa: (2)) ðæt hé sý gesceádwís, Prov. K. 5. (2) with gen., in sing.

Back