Glædlíc
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - glædlíc
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- glædlíc
- adj. Bright, pleasant, kind :-- Scíneþ ðé leóht glædlíc ongeán the light shineth bright over against thee, Cd. 29; Th. 38, 31; Gen. 615. Hú glædlíc biþ and gód swylce quam bonum et quam jucundum, Ps. 132, 1. Me gúþhere forgeaf glædlícne máþþum Guthhere gave me a splendid jewel, Exon. 85 b; Th. 322, 31 ; Víd. 66. glædlic