Hæt

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - hæt

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

hætt, es;

hæt
m. A hat, covering for the head; pileus, mitra, tiara :-- Fellen hæt galerus vel pileus, Ælfc. Gl. 18; Som. 58, 111; Wrt. Voc. 22, 26. Hæt calamanca, Wrt. Voc. 41, 8 : capitium, 74, 57. Terrentius bær hæt on his heáfde, for ðon Rómáné hæfdon gesett ðæt ða ðe hæt beran móston móston ǽgþer habban ge feorh ge freódóm Terentius pileatus, quod indultæ sibi libertatis insigne fuit, Ors. 4, 10; Swt. 202, 25-29. [Icel. höttr a hood, cowl : Dan. hat.] hæt
Back