Hlec
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - hlec
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
- hlec
- adj. Having cracks or rents :-- Hlec, rimosus, scissurosus, Hpt. Gl. 529. Swíðe lytlum síceraþ ðæt wæter and swíðe dégellíce on ðæt hlece scip, and ðeáh hit wilnaþ ðæs ilcan ðe sió hlúde ýþ déþ on ðære hreón sǽ búton hit mon ǽr útáweorpe hoc agit sentina latenter excrescens, quod patenter procella sæviens, Past. 57, 1; Swt. 437, 15. hlec