Pinn

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

.

pinn

I. a pin, peg :-- Ne sceolde hé nán þing forgýman ðe ǽfre tó note mehte; ne músfellan, ne ðæt git læsse is, tó hæpsan pinn,Anglia ix. 265, 10. [From Latin pinna.] II. an instrument for writing, a pen :-- Mið pinn l urittsæx calami, Mt. Kmbl. p. 2, 17. [From penna ? or pinna ?] pinn