Sceandlíce

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

sceandlíce

adv. I. in a disgraceful manner, disgracefully, shamefully, infamously :--Heó lyfde sceandlíce, swá swá swín on meoxe, Homl. Skt. i. 3, 528. Nán cristen man ne sceal sceandlíce flítan, 13, 122. Him wand út his innoþ æt his setle, and hé sceandlíce sáwlode, Homl. As. 59, 202. II. opprobriously, reproachfully, insultingly :--Hiera wíf [sægdon] ðæt hié óðer gener næfden, búton hié on heora wífa hrif gewiton. Hí ðá, æfter ðæm ðe ða wíf hié swá scondlíce gerǽht hæfdon, gewendan eft ongeán ðone cyning, Ors. 1, 12 ; Swt. 54, 5. Gif man mannan bismærwordum scandlíce gréte if one man insult another by abusive words, L. H. E. 11 ; Th. i. 32, 5. Ne sceolon æt mé ǽnige habban sceame sceandlíce ðe ðínes síðes biddaþ (bídaþ ?) non erubescant in me, qui expectant te, Ps. Th. 68, 7. sceandlice