Searu-cræft
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - searu-cræft
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
es;
- searu-cræft
- m. I. a treacherous art, wile, stratagem, an artifice, a machination, plot:--Searecræft molimen, Hpt. Gl. 502, 56. Searocræft machinam, Wrt. Voc. ii. 54, 28. Þurh diófles searucræft, Cod. Dip. Kmbl. ii. 304, 26. Þurh searocræft, Andr. Kmbl. 217; An. 109. Searecræftum argumentis, Hpt. Gl. 471, 27: machinamentis, 478, 54. Bepǽht mid ðæs deófles searocræftum, Homl. Th. i. 192, 17: Exon. Th. 136, 13; Gú. 540: 142, 19; Gú. 646. Ealdfeónda níþ searocræftum swíð, 110, 25; Gú. 113. Searecræftas machinas (fraudulentas), Hpt. Gl. 474, 15. Ðe hé ne beswíce þurh his searucræftas (searo-, searæ-), Wulfst. 97, 8. Uton forfleón mán and morþor and searacræftas, 115, 9. Swíðe forsyngod þurh swicdómas and þurh searacræftas, 164, 3. II. art, skill, cunning, a cunning art (in a good sense, cunningly, skilfully, cf. searu, III), Elen. Kmbl. 2049; El. 1026. Ne hí searocræftum godweb giredon, Met. 8, 24. III. an engine, machine (cf. searo, IV):--Stæfliðera ballista, searecræftes machinae, Hpt. Gl. 487, 22. searu-cræft