Stæppan
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - stæppan
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
steppan;
- stæppan
- p. stóp; pp. stapen To step, go, proceed :-- Ic stǽppe gradior, Ælfc. Gr. 29; Zup. 185, 18. Gange se wífman tó birgenne, and stǽppe ofer ða byrgene ... Ðonne heó tó hyre hláforde on reste gá, ðonne cweþe heó: 'Up ic gange, ofer ðé stæppe,' Lchdm. iii. 66, 18-26. Ic steppe on grénne græs, Exon. Th. 396, 16; Rä. 16, 5. Ðonne stæpþ se sacerd tǽlleáslíce on ðone weg tunc sacerdos irreprehensibiliter graditur, Past. 13, 1; Swt. 77, 18: Homl. Th. i. 374, 21. Hé stæpþ beforan ðison folce praecedet populum istum, Deut. 3, 28. Stepeþ, Exon. Th. 264, 34; Jul. 374. Steppeþ, 499, 33; Rä. 88, 25. Rúmaþ, steppaþ cedunt; Wrt. Voc. ii. 19, 19: 87, 64. Stóp forð (prodiit) se ðe deád wæs, Jn. Skt. 11, 44. Deáð neálǽcte, stóp stalgongum, sóhte sáwelhús, Exon. Th. 170, 17; Gú. 1113. Se cyning stóp tóforan ðam biscope, Bd. 3, 14; S. 540, 36. Seó wífman stóp inn ingressa, Jud. 4, 21: Cd. Th. 69, 16; Gen. 1136. Se apostol stóp intó ðære byrig, Homl. Th. i. 60, 11: Byrht. Th. 134, 3; By. 78. Hé wið ðǽs beornes stóp, 135, 41; By. 131. Hié stópon tó ðam gysterne, Judth. Thw. 21, 29; Jud. 39: 24, 36; Jud. 227: Cd. Th. 95, 26; Gen. 1584. Stæppaþ ryhte, ne healtigeaþ leng, Past. 11; Swt. 65, 18. Ðýlæs hé ofer ðone ðerscold stæppe, 13; Swt. 77, 22: Lchdm. ii. 124, 6. Ðæt hié stæppen on ryhtne weg, Past. 18; Swt. 131, 25. Ðǽr ic stæppan scyle, Ps. Th. 16, 5: Cd. Th. 86, 22; Gen. 1434: Wulfst. 303, 10: Homl. Th. i. 118, 32. Steppan, Ps. Th. 31, 9: Wulfst. 239, 11: Cd. Th. 88, 2; Gen. 1459: 279, 35; Sat. 248. Com stæppende sum cempa, Homl. Th. i. 452, 14. [O. Sax. stóp; p.: O. Frs. steppa; p. stóp; pp. stapen: cf. O. H. Ger. stepfen, stapfón.] In the compounds, instead of stapan read stæppan). stæppan