Swǽrlíce
Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - swǽrlíce
Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:
(swár-);
- swǽrlíce
- adv. I. of doing or bearing what is painful, heavily, grievously :-- Nán man ne sceal his wífe geneálǽcan, siððan heó mid bearne swǽrlíce gebunden gǽþ, Homl. Th. ii. 324, 21. Hé sceolde hit mid fæstene swárlíce gebétan, Homl. Skt. i. 21, 261. II. of sleeping, heavily, V b :-- Wé feóllon on slǽpe swárlíce, swylce wé on deáðe lágon, Homl. Skt. i. 11, 239. [O. H. Ger. swárlíhho graviter.] swærlice