Sýl

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

e;

sýl

f. A pillar, column:--Scs Arculfus sagaþ ðæt hé gesáwe on Hierusalem áne sýle . . . ðonne seó sunne byþ on ðæs heofones mydle ðonne nafaþ seó sýl nǽnige sceade . . . and swá ða dagas forð on sceortiaþ, swá byþ ðære sýle sceade lengra. Ðeós sýl cýþeþ ðæt Hierusalem ys geseted on myddre eorðan, Shrn. 95, 30-96, 5, 8. In sýle wolcnes in columna nubis, Ps. Surt. 98, 7. Ðære méder wæs on slǽpe ætýwed . . . ðæt hyre man stunge áne sýle on ðone bósum, 149, 2. Ercoles sýla Herculis columnae, Ors. 1, 1; Swt. 8, 26. Ðæt feoh ðe hié wiþ ðám sýlum sellan woldon, 4, 12; Swt. 210, 4. Ic getrymede sýle his confirmavi columnas ejus, Ps. Surt. 74, 4. [O. Frs. séle: O. L. Ger. O. H. Ger. súl columna: Icel. súla a pillar. Cf. Goth. sauls a pillar.] Cf. syll. syl