Þweorness

Słownik Anglo-Saski Staroangielski Boswortha i Tollera - þweorness

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

e;

þweorness
f. I. crookedness (fig.) II. opposition. v. þweorh, II, þweorlíce, II :-- Aduersus ongeán mid þwyrnysse (.i. discordia, MS. W.), Ælfc. Gr. 38; Zup. 239, 14. Ðá sceorede ðágyt se yldesta hǽðengylda mid mycelre þwyrnysse the chief idolater still refused most flatly, Homl. Th. i. 72, 10. III. perversity, iniquity, evil, depravity :-- Mycel is seó þwyrnes (cf. abundabit iniquitas, 8), Wulfst. 82, 17. Fram þwyrnysse a prauitate, Scint. 32, 3. For heora lífes ðwyrnysse, Homl. Th. ii. 530, 24. Forbeóde hé ða þwyrnesse hyra ungeþeahtes prohibeant pravorum prevalere consensum, R. Ben. 119, 9. Hrædlíce bið se Déma tó úrum bénum gebíged, gif wé fram úrum ðwyrnyssum beóð gerihtlǽhte, Homl. Th. ii. 124, 35: Lchdm. iii. 276, 18. Manna þwyrnyssa hominum prauitates, Scint. 44, 9. þweorness

Powiązane słowa: þweorh, I. 2 :-- Ðwyrnyssa beóð gerihte, Homl. Th. i. 362, 22.

Back