Un-gewil[l]

Zgodnie ze Słownikiem Staroangielskim:

un-gewil[l]

adj. Displeasing, not with the good will of a person :-- Se arcebiscop leáfe æt ðam cynge nam, ðeáh hit ðam cynge ungewill wǽre, ðæs ðe men léton, Chr. 1097; Erl. 234, 16. [Þeáh hit ðam arcebiscope swyðe ungewille wǽre, 1120; Erl. 248, 21. Cf. Halde we us from uniwil, O. E. Homl. i. 69, 264.] un-gewill